Byli jsme u kamarádky doktorky na mečounovi. To není film, ale jídlo. O recept si musíte napsat jí, já si jen pamatuji, že tam byla spousta zálivek - česneková (ani jsem česnek necítil), nějaká pálivá (mě nic nepálilo), z kysané smetany a pažitky přeliv na brambory (byly pak blond), kečup a k tomu jsem si přinesl ještě tatarku.
Zajímavé byly brambory jako příloha - ve formě, jakou jsem ještě nejedl. Říkala jim tuším "zmáčknuté". Mám rád nové brambory ve slupce a tyhle se dělají tak, že na ně nějak sednete nebo prostě něčím zmáčknete - možná by se jim mohlo říkat "vyhřezlé". Moc dobré.
Mečouna jsem myslím nikdy neměl, ale myslím, že cestou z moře hodně utrpěl.
Neměl meč a tak ani nemečel.
