Stránky

Přihlašte se ke sledování

pátek 25. července 2008

Čím dál tím stále pes magor

Dennis zase od rána kňučí a sípe. Slíbil jsem mu milým hlasem, že pokud nepřestane, dostane přes zadek, aby aspoň měl proč naříkat. Ale měli jste vidět to nadšení do výprasku! Přiběhl, olízal mě a táhl z postele, jak se nemohl dočkat.

Dvakrát jsem ho plácnul a ten smrdedeší vypatlánek vrtěl radostně ohonem a skákal nadšením. Tak jsem to zkusil jinak.

Slíbil jsem mu, že když zmlkne a bude aspoň hodný magor, vezmu i vařečku.