Byl jsem v Copy centru nařezat svatební oznámení. Vzali je a odešli dozadu ke strojům. Po čtvrt hodině se někdo od nich vrátil, omluvil se, že to tak dlouho trvá a požádal mne, abych měl strpení, že to za chvíli bude.
Procházel jsem se mezi kopírovacími stroji a po pár minutách si všiml, že postupně kompletně zmizela obsluha. U pokladny nikdo, u kopírek nikdo... Stál jsem najednou sám v celé hale.
Prošel jsem tedy až dozadu a viděl až do místností, kde vyráběli věci na zakázku. Evidentně měli nějakou oslavu. Vždycky někdo pronesl přípitek nebo co a ostatní padali smíchy.
Pak jsem si všiml, že každý drží jedno naše svatební oznámení.
Další místo, kde už se nesmíme ani ukázat.
