Co jsme přijeli ze svatební cesty, našli jsme Dennise jako totálního harašícího magora. Stále chce ven. Když jdeme ven a vrátíme se, chce ven. Když je venku, promění se v čistění komunikací a vysaje, vylíže každý milimetr. Nestíhá už ani očuchat jednu louži, protože letí k té další, která už má nepochybně sbaleno a zrovna odjíždí. Dokonce už očuchává i lidi, jestli nezačali hárat. Jeden pán asi ano.
Když jdu do předsíně, vymrští se ze svého chrápacího stanoviště a běží nadšeně ke dveřím: "JDEME VEN! JDEME VEN!!" Já jdu do koupelny nebo do kuchyně a on kňučí: "TAM NE! TAM NEEEE! VEEEEEN!!! HÁRAVKY! HÁRAVKÝÝÝÝ!"
Když s ním jdu ven, nemůžu mu ani nasadit postroj, protože lítá dokola jak Microsoft kolem Yahoo.
Už jen, když se u počítače pohnu, dám nohu přes nohu - vyletí a "JDEME VÉÉÉÉÉN!" - zastaví se až čumákem o dveře.
Vážně nechápu, proč někde neprodávají granule s bromem.
