Když jsme dnes s Dennisem vyšli ven, potkal nějakého Bulla. Stále nerozeznám Pitt, Dock nebo teriér či co... Nevím, kdo vystartoval první, ale měl jsem co dělat, abych Smrdidecha chytil.
Pán Bulla byl nejspíš kulturista - i v téhle zimě byl v tričku, aby byly vidět jeho svaly.
"To víte, bojový pes." - zasmál se spokojeně a přitáhl si ho za obojek, takže jeho zvíře začalo ještě víc dorážet. Dennis se tvářil, že neexistuje a má něco strašně napínavého v jiném státě.
"No, ještě, že se do sebe nepustili. Tohle je specielně vyšlechtěné plemeno pro lov bojových psů."
Kulturista se rozesmál, až se musel opřít o značku.
"Myslím to vážně." - neusmál jsem se "Rozpálí se do běla, že se ho nemůže nikdo ani dotknout. Má geneticky upravený metabolizmus. Sáhněte si."
Chytil jsem Dendovi čumák, ale i tak vrčel a snažil se vysmeknout. Kulturista se ho dotkl a s výkřikem ucukl: "TY VOLE!!!"
Když jsme přecházeli ulici, Dennis se na mě vyčítavě díval.
"Co si stěžuješ?" - syknul jsem "Měl jsem mu říct, že jsi jen starý dědek, co usnul před halogenovým zářičem na 1600 wattů?"
