Tvarohové knedlíky se švestkami

Káťa se rozhodla, že mi na oběd uvaří tvarohové knedlíky se švestkami.

Nechce jít zítra někdo na oběd?

S golfem?

Sadu tvrdých míčků Wilson Titanum mám.

Ukolébavka

Káťa má zase pěkný spánkový dluh a tak padla. Ale nemohla dlouho usnout. Masíroval jsem ji pro uklidnění, zpíval ukolébavku, ale cukala sebou a nespala klidně.

Tak jsem jí začal vyprávět o ekonomice v době války se souvislostmi věděcko-technologického pokroku.

Při třetí větě lehce zachrápala.

Fascinující! Na fakultě to fungovalo úplně stejně.

Místo klíčů

Dnes jsem zkusil místo odemykání bytu zaštěkat. Dennis to tak dělá a vždycky mu někdo otevře.

Vážně to funguje, i když tchýně byla hodně překvapená, že nejsem pes.

Ale příště se nejdříve podívám, jestli někdo ze sousedů nestojí v chodbě.

Čitelnost návodu

Také vás rozčiluje, jak nečitelně jsou psané návody k přípravě na obalech? Někdy je to tak malými písmeny, že to nepřečtete bez mikroskopu.

Já myslím, že by měla být přísnější norma, aby jste mohli text přečíst i v tmavém pokoji. Pod stolem. Za běhu.

Když visí psovi z tlamy, kterého honíte.

Dějiny prvního polibku

Vyšli jsme ven. Začínala nádherná noc. Šli jsme chvíli mlčky, až se Káťa zeptala:

"Nad čím přemýšlíš?"

"Nad knihou." - odpověděl jsem trochu nepřítomně. "Nad motivem, který se mi mihl hlavou před pár dny. Víš jak jsme se bavili kdysi o Shakespearovských bezprostředních láskách? Kdy muž pohlédne na ženu a hned ví, že je to ta pravá a ten okamžik se stane předělem v jeho životě. Je ochoten ztratit všechno, všechno opustit, všechno dát - jen pro ni. Od té chvíle pro něj existuje jen ona."

Odkašlal jsem si a nadechl se.

"Představ si situaci: on, školní idol. Nejhezčí kluk na škole. Bohatý, žádaný, sen všech holek. Kvůli nějaké sázce nebo z náhlého popudu se skloní k dívce, která tam sedí a je zabraná do knihy. Řekne 'Promiň, mohu?', vezme jí tu knihu, položí vedle, sedne si k ní a začne jí líbat. A tehdy by začaly dějiny jednoho polibku. Polibku, který by všechno změnil, který by byl sledem tolika událostí, příběhů, zážitků, že by obsahoval všechny schůzky a poznávání, jak probíhají obvykle. Dívka by se nejdříve nechala s pocitem 'Ať si to užije, až ho to přestane bavit, nakonec je to nejhezčí kluk na škole, proč bych se bránila, taky si to můžu užít.' Ona by neměla s líbáním zkušenosti, jen by prostě čekala, až ho to přestane bavit. Ale ono by to nepřestávalo. Postupně by oba zjišťovali, že je to víc, než recese. Oba by začínali něco cítit. A ona by začala odpovídat. Nesměle a neuměle, ale na tom by nezáleželo. Během polibku by se odehrála jejich první schůzka, ale i ty další, poznávali by se vzájemně právě v něm. Že on je ve skutečněosti velice jemný, plachý, že ona je živá, nenápadná, ale plná nadšení. Že on nikdy neudělá, co by nechtěla, ale dokáže vyčíst i z nejjemnějších náznaků, co by si přála. Že v ní se skrývá víc, než ve všech dívkách, které kdy poznal."

Zabořil jsem ruce do kapes a přitiskl Káťu k sobě.

"Vztah obvykle probíhá, že se dva lidé poznají, seznámí, schází se, více se poznávají, zamilují... To všechno by tady bylo. Ale v jediném polibku. Když by skončil, vězeli by oba v hlubokém, dávno daném stavu. Jako by byli spolu už dávno. A přitom by ani jeden nevěděl,, jak se ten druhý jmenuje. Ani už by si nebyl tak jistý, co ten druhý opravdu cítí. Jako by se probrali v úplně novém světě a oni začínali zjišťovat, co se vlastně stalo, kde jsou... Snažili by se žít jako obvykle, ale už by to nešlo."

Pokrčil jsem rameny: "Tak jen přemýšlím, jak dál. Je to jako analýzy, které dělám - když mne napadne nějaký motiv, scéna, většinou obsahuje veškerý předešlý i následující děj. Cítím, že byla někde zasazená a já jen musím dohledat, co bylo předtím a co následovalo. V podstatě kombinatorika."

Dál jsme šli zase mlčky. Káťa vypadala velmi soustředěně. Po pár minutách jsem se zase zeptal já: "A nad čím přemýšlíš ty?"

"Jak tenhle bonbon vycucat tak, abych ho pak jen rozmáčkla jazykem o patro."

Formy relaxace po náročném dni.

Mistr kuchařka

"Přestaň mě okamžitě lechtat nebo ti zítra udělám něco k obědu!"

Pro ty, co to nepoznali: to byla hrozba.

Káťa věří, že její kuchařské umění zasluhuje zvláštní ocenění.

Zbrojní pas.

Dennisi!

Když jsme vcházeli do baráku, ve dveřích jsme se sešli se sousedkou a dvěmi devítiletými kluky. Jeden, blonďatý něco zaníceně vykládal a Dennis na ně začal vrčet.

"Dennisi! Ticho!" - když Káťa křikne, je to tak autoritativní, že všichni zmlkli.

Pes se začal cpát do dveří s klukama, aby byl uvnitř první. Káťa ho musela popadnout: "Dennisi, ty blbečku, necháš je projít?! Okamžitě zpátky potvoro jedna!"

Pak vznikla menší zácpa, protože blonďáček se vrátil, aby nám podržel dveře a mohli vejít před ním.

U výtahu jsme šli každý na jínou stranu chodby, ale Dennis se je snažil pronásledovat a vrčením zahnat - on je přeci v baráku pánem.

"Dennisi! Ty jsi ale hajzlík, jak se to chováš?! Mazej domů, počkej, jak to schytáš ty mizero, dneska vůbec neposloucháš!"

Ten kluk se přitiskl k výtahu a nechal nás projít. Káťa popadla Smrdidecha a vtáhla ho za kšíry do bytu se slovy: "Padej dovnitř, ty černá obludo! Víš co, Dennisi? Budeš chodit jen na vodítku!"

Zahlédl jsem ještě, jak se ten kluk konečně odvážil odlepit od dveří výtahu a úlevně vydechl:

"Jo ten pes je taky Dennis!!"

Manželka je zlá a žere malé děti.

Neslíbatelná rtěnka

Tchýně mi ukazovala vzorek nové neslíbatelné rtěnky z časopisu. Pak jí vzorek spadl na kalhoty.

Krev pulzuje v žilách v očekávání nelítostného souboje: neslíbatelná rtěnka versus Ariel, který vypere jakoukoli skvrnu.

Na vlastní oči.

Nějaké sázky na vítěze?

Hledáme bydlení

Zjistili jsme, že vůbec neznáme dnešní byty, domky a chceme se na ně postupně podívat. Našel jsem vhodné kritérium: zavedenou optiku, tedy 100MB down/up internet. Jako doma na koleji... Lepší už můžete mít, jen když sedíte na páteřní síti.

Našli jsme jeden pěkný byt blízko obrovského parku. Jenže to vypadá, že se samostatně neprodává, jen jako celý domek. Tak jsme to spočítali a zjistili, kolik bychom museli zaplatit. Na to by jsme tak úplně neměli. Navíc kdo by kupoval baráček za tak šílené peníze... Vyšlo nám to na 869 650 Kč.

Každý měsíc, 30 let.

Chvíli trvalo, než jsem našel hypotéční kalkulačku, která to pobrala.

Dům se 44 byty za 150 miliónů.




7. září 2010 19:50
Znovu jsem se díval na nabídku tak báječného bydlení.

"Úžasné! Představ si, že dnes ta cena není již tak strašlivá. Tady píšou, že 100 - 130 000 korun za nezařízený a 140 - 240 000 korun za zařízený, cena je podle standardu zařizovacích předmětů. Do toho bychom mohli jít, ne?"

"Za měsíc?"

Znovu jsem nahlédl do nabídky.

"Ne, za metr čtvereční."

Tu du du dummmm...

Hravá holčička

Potkali jsme velmi hravou dvou a půl letou Pitbullku. Dennisovi se hned líbila a obíhal kolem ní. Pak mi vzala sráček a začala s ním dovádět.

Dennis si s ním také občas hraje, většinou ho jen ožužlá a občas natrhne drápky.

Ale ona skousla čelistmi a prakticky ho překrojila. Pak ho zuby a drápy rozcupovala na malé kousíčky - včetně tvrdého kartonu - a rozházela všude po chodníku.

Dennis nějak ztratil zájem. Postavil se na kraj chodníku a ostentativně naznačoval, že je nejvyšší čas jít domů.

Myslím, že jsem i zaslechl takové to "POLK!" kastrovanou fistulkou.

Vábivé boty

Potkali jsme malou fenku Bígla, moc roztomilá. Nějak se mi vrhla po botě a zuřivě mi čmuchala k podrážce. Nedala se odtrhnout, i když její majitel byl s prodlužovacím vodítkem na druhém konci parku.

Napadlo mne, že by bylo prima, kdybych našel něco tak vábivého na Dennise, takže by se mě držel a neignoroval, když na něj volám.

Jenže kdyby se mi podařilo někde rozšlápnout háravku, musel bych doma dávat na boty pás cudnosti.

Továrna na trapasy

Při dnešním nočním venčení jsme zahlédli nějaké kluky, jak močí v parku na živý plot. Káťa najednou zapískala na prsty a zvolala na ně:

"Hezkýýý, až půjdete i na velkou, použijte pytlíky pro psy!"

Rychle zmizeli.

Ještě před svatbou jsem se zalekl, že si budu brát Forresta Gumpa, ale teď jsem se snažil rychle zbavit všech kompromitujících materiálů.

Jako snubního prstenu nebo zavěšené manželky.

Tchýně u počítače

Přišla za mnou tchýně k počítači. Zeptala se, co je nového. Tak jsem jí ukázal news.google.com. Pak chtěla najít spojení - pojede za teďužšvagrovou. Tak jsem načetl idos. Pak chtěla prozměnu zpáteční spojení. Takže znovu na ten pitomý idos, který má idnes stále přetížené... A nakonec se zeptala, jaké bude počasí. To už jsem jenom odskočil na idnes.

Tchýně představuje velmi zvláštní skupinu zákazníků pro Google.

Kdyby poskytovali Googlery.

Murphyho zákon psí náklonnosti

Šel jsem Kátě naproti a Dennis stále zůstával vzadu. Občas mě neskutečně ignoruje, ale jenom zřídka. Když po něm něco chci.

Dnes jsme si koupili PEZ (čti Lipo). Dennis najednou reagoval i na pohyb očí jako elitně vycvičený pes. Z toho plyne matematická poučka:

NÁKLONNOST PSA JE PŘÍMO ÚMĚRNÁ ATRAKTIVITĚ ŽVANCE,
KTERÝ ZROVNA DRŽÍTE V RUCE.

Nejdrsnější komerční doména

Pokud znáte hru Unreal Tournament, víte, že jde o drsnou akční hru, kde zabíjíte protivníky mocnými zbraněmi. V překladu to znamená Nereálný turnaj.

Kdo jsou oni protivníci, o jakou válku jde je drasticky vyjádřeno exkluzivní doménou

UNREALTOURNAMENT.CZ

Nereálný turnaj v režii O2...

Životu nebezpečný pes

Když jsme dnes s Dennisem vyšli ven, potkal nějakého Bulla. Stále nerozeznám Pitt, Dock nebo teriér či co... Nevím, kdo vystartoval první, ale měl jsem co dělat, abych Smrdidecha chytil.

Pán Bulla byl nejspíš kulturista - i v téhle zimě byl v tričku, aby byly vidět jeho svaly.

"To víte, bojový pes." - zasmál se spokojeně a přitáhl si ho za obojek, takže jeho zvíře začalo ještě víc dorážet. Dennis se tvářil, že neexistuje a má něco strašně napínavého v jiném státě.

"No, ještě, že se do sebe nepustili. Tohle je specielně vyšlechtěné plemeno pro lov bojových psů."

Kulturista se rozesmál, až se musel opřít o značku.

"Myslím to vážně." - neusmál jsem se "Rozpálí se do běla, že se ho nemůže nikdo ani dotknout. Má geneticky upravený metabolizmus. Sáhněte si."

Chytil jsem Dendovi čumák, ale i tak vrčel a snažil se vysmeknout. Kulturista se ho dotkl a s výkřikem ucukl: "TY VOLE!!!"

Když jsme přecházeli ulici, Dennis se na mě vyčítavě díval.

"Co si stěžuješ?" - syknul jsem "Měl jsem mu říct, že jsi jen starý dědek, co usnul před halogenovým zářičem na 1600 wattů?"

Topná sezóna

Stále se tu netopí. Už od nás odešly i dvě skupiny, které v bytě trénovaly arktickou výpravu. Ale byla jim tu zima.

Z tohoto pohledu se může jevit investice do ledničky jako vyhozené peníze, přesto má svůj účel.

Dáváme do ní máslo, aby zkřehlo a dalo se vůbec mazat.

Přijela tetička Irma

I ze seriálu IT Crowd můžete znát některé eufemizmy pro ženská období jako: "Dala jsem se ke komunistům." "Barvím vajíčka." a pod.

Moje dobrá rada zní: sami se o žádné nepokoušejte. Je jasné, že mezi muži se bavíme bez obalu, tedy máme jasné pojmy, nicméně před ženami nepoužitelné, jelikož je chápou jako vulgární či pejorativní.

Takže pokud máte jen odtušit, že vaše dívka/žena prochází právě nějakým záhadným obdobím, stačí chápavé pokývnutí, nesnažte se je pojmenovat, protože nic nespravíte vyhrknutím:

"Máš obchody?"

Studentská pečeť

Když jsme přijeli domů, přivítal nás byt provoněný čokoládou. Jako by ji tu někdo vařil.

Našli jsme ji v obýváku, na koberci.

Den předtím ji Dennis sežral.

Pohotovost

Dotáhl jsem Káťu na pohotovost, má něco celý den v oku a nepodařilo se nám to vyndat ani doma. Zjistil jsem, že má silný strach z nemocnic.

Jenže tam neměli oční, ale aspoň nám půjčili vaničku na výplach oka. Málem ji vychrstla, když jsem poznamenal, že vypadá jako Terminátor se zákalem v senzoru.

Ale uvolnila se a přestala koncipovat závěť u bodu, kde odkazovala Dennisovi mne i s přilehlými polnostmi.

Dezorientace

"Až půjdeš na záchod, nechoď na ten vlevo, nejsou tam ručníky." - poradil jsem novomanželce.

Po chvíli se zvedla a otočila se: "Na který teda nemám jít?"

"Ten vpravo."

"Neříkal jsi vlevo? Tak kam?" - založila si ruce na prsou a obrátila bokem.

"Ten za tebou."

Zmaťte své okolí neustále aktualizovanou GPS navigací, která započítává vztažnou soustavu orientace pozice subjektu.

Oběd ve vlaku

Když baštíte v poloprázdném vagónu, nečekáte, že si vás bude někdo prohlížet víc než letmo. Pokud vlakem neprochází policie. Jeden se u mě zastavil a trvalo dost trapnou chvíli, než mě minul.

Takže hledaný je podobný člověku s dvoulitrovou pepsi v jedné ruce, rohlíkem s paprikou ve druhé a ze zubů mu visí třiceti centimetrová slupka, na jejímž konci se houpe v rytmu jízdy štangle lovečáku.

Rostlina jaderného věku

Kátina sestra zaznamenala velký pěstitelský úspěch - podařilo se jí vyšlechtit rostlinu, která poroste i po nukleární katastrofě.

Zajímavé je, že zatímco Pchjongjang na obnovení jaderného programu potřebuje alespoň rok, ona zvládla atomovou reakci v květináči sama. Se dvěma dětmi.

Jak si můžete všimnout na pahýlu vpravo dole, je stále co zlepšovat - ta mrcha kytka se pořád snaží dělat lístky.

Zdroj Cabicar

Hledání mobilu

Volal jsem na Káťu z vany, jestli by mi nepřinesla mobil, ale nemohla ho najít. Tak ho zkusila prozvonit.

Poradil jsem jí, že blikání mobilu nastaveného na tichý režim je mnohem lépe slyšet potmě.

Nápady na svépomocné přitápění

V době naší svatební cesty zde tchýně trpěla zimou, až jí to nutilo vymýšlet originální způsoby přitápění. Otevřená trouba zapnutá na gril lákala k barbecue, což vysvětlovalo frontu nájemníků na chodbě - se staekama a v havajských oblečcích. Také se svěřila, že napouštěla na noc plnou vanu vařící vody. To vysvětlovalo tu druhou frontu římanů a finů v lázeňských oblečcích.

Našel jsem však i další stopy: vypnutý pootevřený mrazák. Tedy generátor nepřítomnosti zimy. Nejvíce jsem ovšem obdivoval nápad s mikrovlnkou, nastavenou na rozmrazování na 10 sekund.

Matematická úloha pro vás: kolik objemů vzduchu musíte ohřát ve vaší mikrovlnce, než postupně přihřejete objem vzduchu místnosti?

Svátky

Moje i Kátina tchýně si vzájemně po telefonu popřály k svátku. Tchýně mé manželky poslala po bráchovi 20 domácích vajíček. Mojí tchýni naprosto šokovalo, když jsem jí je dal jako dárek k svátku.

Možná kvůli přežbleptu, jak jsem jí je dával.

I když mohla hned pochopit, že jí mamka neposílá dvacet vaječníků.

Viz.: Operace

Ten němec, co schovává věci

Volala mamka. Už potřetí. Vzpomněla si, co si nemohla vzpomenout při druhém telefonátu.

Vzdychala, že snad bude potřebovat ty prášky na paměť.

Ale nemohla si vzpomenout, jak se jmenují.

Naštěstí ještě věděla, že je prodávají v lékárně.

Je tu zima

Vrátili jsme se od Kátiny sestry, je tu pořádná zima, jelikož se netopí. Opravuje se totiž topení - proč by to dělali v létě?...

Hned jsem v pokoji zapnul všechna topení, díky kterým jsme měli celou zimu vypnuté to centrální.

PC, CRT monitor, modem a externí HDD.

A vybalil jsem opalovací krém Daylong Extreme 50+.

Pozdrav z cest

Dostali jsme pohled od bráchy pro nás novomanžele ze Španělska - Segovie. Asi 60km od Madridu. Píše, že tam bude asi 4 dny a pak se ještě chce podívat do Madridu.

Poslali jsme mu pohled s Prahou. Nenašli jsme pohled z našeho novomanžeského pokoje.

Za čtyři dny se chceme podívat do obýváku.

Kredity na mobil

Už jsem byl skoro u pokladny, když se za mnou ozvala nějaká žena:

"Počkej, ještě se mrknu, za kolik tu mají kredity, potřebuji dobít mobil... ...No, za dvěstě, třista... To je jako u nás, tak to koupím tady."

Kolik korun u vás stojí stovka?

Chladné léto

Dnes je mi celý den zima.

"To máš z toho, že tak málo jíš! Nemáš žádné sádlo a pak tě nemá co hřát!" - hartusila má drahá manželka.

"Obejmi mě."

Pak mě bila sráčkem a hlasitě litovala, že je zrovna prázdný.

Skvělá hospodyňka

Káťa je vynikající hospodyňka. Už jsem se naučil rozpoznat, že když se dělá maso pro psa, budeme mít z vývaru polévku.

Každé ráno kontroluji psí misku, jestli mi ovesné vločky nevylepšuje granulemi.

Svatební dar: Digirámeček

 

Jak omráčit Smrdidecha

Když se páníček zuje...

Zdroj Cabicar

Blemcák Smrdidecha útočí

Do poslední chvíle jsem se usmíval, ale Olympus má tak dlouhou spoušť, že to Dennis psychicky nevydržel.

Zdroj Cabicar

Psí idiot

Naše fenka Betyna hárala, ale když jsme k našim přijeli, Dennis na ní dokonce vrčel. Pletl si jí totiž s Maxem, se kterým se o ní posledně porval. Oba smrdí stejně, jak jsou stále spolu.

Pes, který vychází a vrací se kolem háravé fenky a pak lítá po vesnici od louže k louži, aby jí našel, je fakt idiot.

Betyna hárá

Když jsme přijeli k našim, Betyna zrovna začala hárat, takže Max jí byl stále čumákem u ocasu a nedal se nijak odehnat. Evidentně podlehl fámě, že se letos strašně kradou zadky, protože od jejího se ani nehnul.

Kamkoli šla, šel za ní, jak kdyby měl čumák přilepený k jejímu pozadí. Vypadali jako vláček. Volal jsem na Maxe, dokonce i přísně, ale mělo to jediný efekt.

Max je první pes, který se naučil tvářit jako vagón.

Rozbitá pračka

Mamce (Kátině tchýni) se rozbila pračka. Ať dělala, co dělala, stále ukazovala pauzu a nedala se zrušit.

Tak jsem si k tomu sednul, podíval se do manuálu, stiskl pár tlačítek a šlo to. Jsem šaman!

Ještě, že jsem spadl na ty nedovřená dvířka, když jsem vstával.

Noční obloha

Dívali jsme se s Káťou na hvězdy.

"Sestra měla atlas a jednou jsme se naučily všechna souhvězdí."

"Někde doma máme teleobjektiv tisícovku." - vzpomněl jsem si. "Z Letné jsme si četli jídelní lístek v Intercontinentalu. S ním bys mohla sledovat termonukleární syntézu vodíku na hélium nebo granulaci z kovektivní vrstvy ve fotosféře."

"Cože to?"

V tom teleobjektivu je hvězda tak blízko, že když se do něj podíváte, budete mít strach prdnout, aby to nechytlo.

Přírodovědec

"Proč se vlastně nepoužívá modřín jako vánoční stromek?"

Vyhrál jsem druhou pusu za nejblbější přírodovědný dotaz.

A přitom my doma měli stromek typu "modřín v zimě" vždycky od konce ledna do velikonoc.

Další vyznání homofobičky

Dennis při procházce obtěžoval důchodce na lavičce, až ho musela Káťa odtáhnout.

"Tohle dřív nikdy nedělal!" - vrčela při tom pro sebe. "Vždycky se lidí bál, ale pak přijdeš ty a on si myslí, že jsou najednou všichni hodní a začnou ho hladit!"

Skoro jsem se červenal, i když její zuřivý výraz naznačoval, že nešlo o kompliment, ale udělalo mi to obrovskou radost.

Abych učinil zadost tvrdé realitě, musím poznamenat, že Dennis nedošel ani tak k odhalení, že jsou všichni lidé hodní, ale že i jiní lidé mívají piškoty...

Takže se nenaučil ani tak důvěřovat, jako spíš somrovat.

Smažený srnčí řízek s brusinkovým rizotem

Tchýně dostala od kamarádky doktorky divočinu (moc děkujeme). Po prohledání kuchařek jsme našel na internetu recept na labuznik.com, který jsme zkusili a je naprosto úžasný! Jen si pamatujte, že je naprosto nutné postupovat přesně podle receptu.

recept je určen pro 4 osob(y)
doba přípravy je cca 70 minut

Ingredience:
na osobu asi 860 kcal, 3595 kJ, 35 g bílkovin, 48 g tuků, 69 g sacharidů

na rizoto:
70 g másla,
1 nadrobno pokrájená šalotka (Chvíli jsme hledali, co to je šalotka, ale brzy se podařilo díky panu Googlovi zjistit, že to není mrkev, nýbrž cibulka. Netušíme jaká, takže jsme prostě vzali cibuli.),
200 g kulatozrnné rýže (prostě nějaká rýže, kdo by koukal na tvar, hlavně aby v ní nebylo moc kamínků),
400 ml slepičího vývaru (ten jsme neměli, prý se místo toho používá podravka, což jsem nakonec sám, rád, musel akceptovat),
100 ml bílého vína (po probrání našeho vinného sklípku vedle sporáku jsem zjistil, že máme jen červené. Ale zato jsme použili Cabernet Sauvignon - jen rýže tak získala velmi zvláštní barvu...),
sůl,
pepř,
40 g čerstvě nastrouhaného parmazánu (dlouho jsem nemohl najít tento sýr, takže jsem vzal něco, co se tomu nejvíce podobalo, ať už to bylo cokoli),
100 g okapaných brusinek (kompot),
1 lžíce posekané petrželky,
chilli,


na řízky:
4 plátky srnčího masa (z kýty, po 100 g),
100 g bílé veky, bez kůrky, pokrájené na kostky (Zprvu jsme nechápali proč, ale pak z receptu vysvitlo, že kvůli umletí na strouhanku. No, my použili prostě strouhanku.),
2 vejce,
1 lžíce šlehačky,
sůl,
pepř,
600 g mouky,
po 1 lžíci posekaného tymiánu, rozmarýnu a majoránky (Myšleno jistě čerstvé, ale prakticky jsme vyzkoušeli, že to jde i s kořením, co máte pár let v kredenci a nikdy ho nepoužívate),
120 g řepkového oleje (Prostě olej na smažení, jaképak s tím štráchy...)

Příprava:
1. Rozehřejeme 1 lžíci másla a opečeme na něm šalotku. Přidáme rýži a zesklovatíme (miluju tyhle termíny - hned od začátku netušíte co s tím. Asi prohodit oknem). Přilijeme . 200 ml vývaru a víno, rýži osolíme a opepříme. Pod poklicí vaříme asi 8 min., pak stáhneme z plotny a necháme ještě asi 8 min.(všimněte si, že recept stojí na magických osmičkách!) stát na okra­ji sporáku. Rýži poté naneseme na plech a necháme vychladnout.

2. Zbylý vývar uvedeme do varu, přidáme vychladlou rýži a necháme krátce přejít varem. Vmícháme zbylé máslo a parmazán.

3. Srnčí plátky omyjeme, osušíme a naklepeme (Pokud je třeba maso odblanit, je dobré to udělat před rozklepáním. Teď už to víme...). Kostky veky na jemno rozemeleme. Vejce rozšle­háme se šlehačkou (použít k obalování místo mléka šlehačku je vůbec vynikající nápad!).

4. Srnčí plátky osolíme, opepříme a obalíme v mouce. Strouhanku promícháme s posekanými bylinkami. Maso obalíme nejprve v rozšlehaných vejcích, poté ve strouhance.

5. V pánvi rozehřejeme řepkový olej. Řízky na něm smažíme z obou stran asi 8 min. dozlatova. Ještě jednou osolíme.

6. Krátce před podáváním vmícháme do rizota okapané brusinky a posekanou petrželku. Osolíme a okořeníme mletým chilli.

7. Rizoto upravíme na talíře, navrch uložíme řízky a ozdobíme petrželkou (kombinace vína, parmazánu a brusinek je zcela vynikající!).


Tip: Bobule jalovce rozmačkáme s trochou čer­veného vína. Touto pastou pak můžeme potřít před tepelnou úpravou srnčí maso. (Což jsme nepochopili, jestli tím potřít obalené maso či co... Nebo je to alternativa? Ale stejně se jalovec v Praze nedá sehnat...)

Autorem receptu je pepicek

Vzhledem k tomu, že jsme dostali dva druhy masa - srnčí a z divočáka - a netušili, které je které, je velmi pravděpodobné, že je tento recept skvělý i pro maso z kance.

Příprava na odvoz ledničky

Možná vám to bude znít neuvěřitelně, ale až dnes nám přivezou (snad) novou ledničku. Včera tchýně pucovala tu starou, kterou mají odvézt.

Když jsem její práci pochválil, dostal jsem hadrem. Ale stejně jsem měl pravdu, že to bude ta nejčistší ledička na skládce. Tchýně argumentovala, že i když se vyhodí, nemusí se zamazat, až ji budou odnášet. Tak jsem jí přinesl vybrat kravatu, kterou si na stěhování mám vzít.

Vypadá teď jako nová, takže ji odvezou, opraví a hodí do frcu.

Takže pokud koupíte v AAA skoro úplně novou ledničku, prakticky nepoužívanou, téměř nevybalenou a budou na ní dvě rybičky a chaluha, moc jí pozdravujte.