neděle, 30. listopadu 2008

Google: teroristé z Bombaje vyškoleni v České Republice

Pokud používáte Google translate, dozvíte se ze světových zpravodajství neuvěřitelné věci.

Například The Australian píše: "V al-Kajda je-li nositelem Lashkar-e-Toiba podezření z terorismu po Bombaj masakru byli vyškoleni v Pribram, hlavním městě Pákistánu-kontrolovaný Kašmír, a bylo by vyvolalo vystoupení z jejich vůdce v Lahore."



China View zase uvádí nejnovější zprávy z Kralup nad Vltavou: hlavním městě Pákistánu.



Ale s jedním si opravdu nevím rady. Google se snaží vylepšovat i nevylepšítelné - přesto: napadne někoho lepší překlad pro stránkování Google News?


Poslal jsem jim "1" se zvláštní poznámkou, že je psaná na české klávesnici a teď bedlivě sleduji Google, kdy se tam objeví!

Západ slunce

Při cestě Kátě naproti, když šla z práce byl za mými zády tak nádherný západ slunce, že jsem šel celou cestu pozpátku...

Zdroj Cabicar

úterý, 25. listopadu 2008

Horské sluníčko Sirius

Vyzkoušeli jsme další svatební dar: Horské sluníčko Sirius od Chirany. Možná si pamatujete takové zařízení z dob vašich babiček.

Snažil jsem se vygooglit technické specifikace a jak se používá. Našel jsem spoustu informací, které nám ovšem moc nepomohly.

Chtěli bychom se spíš opalovat, než pěstovat pod ním marihuanu.

U pokladny v Albertu

Pokladní byla zmatena dvěma sáčky zelených jablek, které jsme koupili a nedokázala rozlišit druhy.

Po podrobném prozkoumání očima sáčky rozbalila a začala je promačkávat a ohmatávat. Opět zážitek "vítejte doma, v banánové republice".

Nakonec jeden ze zákazníků za námi také psychicky nevydržel a pronesl:

"Tak už do nich i kousněte."

Hypermarket Albert

Možná jste zaregistrovali reklamní akci, kde Albert proklamuje "žádné fronty u pokladen". Pokud před vámi jsou více jak čtyři zákazníci, otevřou další pokladnu.

Trik ovšem není v tom, že by najali více zaměstnanců na pokladny.

Podařilo se jim vyrobit ultralevné papírové tašky, které by jste nechtěli ani zadarmo.

Kátin svátek 4

Právě jsme se vrátili z venku a čekal nás tu fantastický dárek od tchýně!

Není doma.

10 nejlepších vylepšení pro Internet Explorer

Firefox.

10x lepší IE.

Kátin svátek 3

Káťa už včera dostala od tchýně mandle v čokoládě, ananas v cukru, datle bez pecek, k tomu vybalila rumové pralinky od druhé tchýně a já přidal Studentskou pečeť s třešněmi.

*A pak stále hledala v tašce s dárky ještě poukázku na 6 kilo liposukce.

*Souhlas s publikováním byl vydán manželčiným právníkem jako součást porozvodového vyrovnání.

Kátin svátek 2

Včera večer se tu zastavila naše kamarádka doktorka. Také chtěla popřát, jenže se nemohla s tchýní Káti dovolat.

Ta byla úplně zabraná do rozehraných žolíků, které začala tak bravurně zvládat, sotva se naučila pravidla. Musely zachrastit bonboniérou a přiběhli oba.

Navíc Káťa počítá svátek až ode dneška, ale kamarádka doktorka chtěla být první o pondělním sabbatu.

Kátin svátek

Kátě volaly k svátku dvě kamarádky. Obě si také vzaly Martiny.

Ale já si tedy nemyslím, že měly "geniální nápad", když bychom se všichni sešli, odlišit nás plastikovou visačkou v nose, jako plemenný dobytek.

pondělí, 24. listopadu 2008

Formulář pro novou občanku

Byl jsem na úřadě pro novou občanku po svatbě. Měl jsem prvně v životě vyplnit svůj nový stav a nemohl si vzpomenout, jak se mu říká.

Naštěstí mi úřednice poradila.

A tři modřiny od Káti na mé noze říkají, že opak stavu svobodný není "vdaný", "nesvobodný", ani "v lochu".

Smrt u kadeřnice

Když jsme byli u holičky, přiběhla spolupracovnice, že zemřela jedna ze zákaznic.

Je jistě mnoho bezprostředních frází, kterými lze reagovat, ale šéfová myslím nezvolila tu nejsprávnější:

"To si děláš srandu!"

Nicméně je to možná takový jejich Smíšek.

Omluva

Mamka se chtěla při obědě omluvit, že se jí rozrolovala roláda.

Ale nebyla schopná to vyslovit.

Nabídl jsem se, že jí seženu recept na nerozrolovatelnou roládu.

Na zimu

Káťa zatepluje psí boudu. Zatím jí nacpala senem.

Protože má mimo jiné Zemědělku, neměl jsem to srdce jí říct, že psi to nežerou.

Ale třeba teď k tomu krmelci zabloudí nějaké srny.

Zápach

Fritujeme. Táta vždycky nesnáší, když to cítí až u sebe v pokoji.

Káťa mne poprosila zavřít dveře, aby mu tam nešel smrad.

Dostal jsem bramborou, když jsem se zeptal, jestli nemám spíš Dennise přivázat.

Mobilní technologie

Mamka odjela s bráchou a nejmladším synovcem do lesa na větvičky, aby mohla dělat adventní věnce.

Chtěl jsem jí zavolat, ale pak jsem si všiml jejího mobilu, jak leží vedle pevné linky.

Budu muset vymyslet polopatičtější vysvětlení, než že mobil má tak tenkou šňůru, že není vidět, dosáhne třeba až do lesa a vůbec se nezamotá.

neděle, 23. listopadu 2008

Hračka

Byli jsme se v noci projít. Dennise nebylo moc vidět, ale jednu chvíli si velmi podivně hrál s velkou sněhovou koulí.

Jestli tu za tři měsíce začne několik sněhuláčků ňafat, tak víme, kdo je táta.

Vývoj

Vyšli jsme ven. Strašně to klouže.

Kátě brzy začala dělat evoluce fyzické problémy.

Doslova prohlásila, když se zase zvedala ze země, že až najde toho neandrtálce, co měl tak pitomý nápad vztyčit se na zadní, rozbije mu držku.

Štěstí ve hře

Znáte "neštěstí ve hře, štěstí v lásce"?

Káťa právě vyhrála Dostihy a sázky, že krachla i banka. Pak 7x žolíky, přičemž jednou uzavřela z ruky. Obě hry hrála poprvé v životě.

Pokud tedy jsem kontrárností takovémuto štěstí ve hře, byl hurikán Katrína víkendovým piknikem proti manželství se mnou.

Aktivní důchod

Táta je sice v důchodu, ale rozhodně neplánuje odpočinek. Když jsem byl v koupelně, zaslechl jsem, jak si mumlá, co bude dělat:

"Musím koupit víc koní na tuhle farmu, dostavět ohrady a taky opravit kovárnu."

Zjevně ho čekají perné dny.

U nejmenované počítačové hry.

sobota, 22. listopadu 2008

Buď rád, že ses utrh, Frištenský

Jsme u našich a strašně tu mrzne. Káťa šla na záchod.

Po nějaké době jsem už chtěl zkontrolovat, jestli nepřimrzla k prkýnku, ale naštěstí zrovna vycházela.

Tu mísu budu muset pořádně přišroubovat, až z ní odpadne.

Vykopávky

Káťa se převléká na spaní. U našich je taková zima, že se vrátila do svých cibulových let.

Už sundala čtyři vrstvy a ještě stále nezačala ona.

Ale hádám, že ještě tak dvě vrstvy a budeme v baroku.

Superlednička

V Praze je také už zima, ale tady u našich mrzne až praští. Hned za vchodovými dveřmi nás překvapila jejich nová lednička.

To je ovšem stroj! Byla vyvinutá původně pro rovníkovou Afriku a ještě jsem neviděl chladničku, která by měla námrazu i zvenčí!

Člověk si říká, co to udělá, až jí zapojí...

Nehoda

Nějak se mi podařilo rozbít si hlavu o krabici na chodbě v baráku, kterou nějaký idiot namontoval tak nešikovně, že trčí doprostřed průchodu. Je děsné, jak i malá ranka na hlavě krvácí.

Škoda, že se mi to nestalo 17. listopadu, stačilo by zajít k Pomníku událostem a během rvačky bych na odpůrcích radaru vysoudil hromadu rublů.

BIS: Ruské tajné služby vedly v Česku kampaň proti radaru

pátek, 21. listopadu 2008

Nutkavá potřeba

Nebe se rychle zatahovalo, má přijít i sněžení. Dennis si ovšem vybral svoji chvilku, aby nechal na ulici hromádku a tehdy jsme zjistili, že nemáme sráček. Naštěstí jeden byl o ulici dál na náměstí, tak jsem pro něj cvalem doběhl, abychom nezmokli.

Popadl jsem pár pytlíků na psí exkermenty a běžel zpátky.

"Proboha, vždyť můžete sem!" - ozvalo se volání z náměstí.

Co si ta hajzlbába myslela?

čtvrtek, 20. listopadu 2008

Mop

Koupili jsme násadu na mop - s nastavením délky.

Zatím jsem tam dal značky "Maxi", "Standard", "Mini" a "Scvrklá tchýně".

Chtěla mě tou násadou praštit, ale nedosáhla na značku.

Ani se žebříčkem z Kindervajíčka.

středa, 19. listopadu 2008

Vyčerpaní

Dneska jsme se na venčení sotva vyvlekli. Oba máme spánkový dluh, že by se za něj nemusely stydět ani rozvojové země. Přesto mě Káťa jen kopla, když jsem navrhl, jak si zkrátit cestu do postele.

Co ho prostě vyždímat z okna?

Where the Hell WAS Matt?

Kde je sakra Matt?
O tanečku, který spojuje celý svět


pondělí, 17. listopadu 2008

Děsení

Ani jsem si neuvědomil, že jsem se naučil v životě pohybovat tak neslyšně. Káťu to děsí. Nutí mě, abych dupal, než k ní přijdu.

Tak jsem dupal. Tchýně se mě ptala, co se mnou je? Odpověděl jsem, že zaháním hady.

A pak na mě vyplázla obě špičky svého jazyka.

neděle, 16. listopadu 2008

Kung-Fu Panda

Pokud máte rádi počítačově animované filmy, je zde několik scén, pro které rozhodně tento kousek stojí za to vidět.

Uvidíte hada s několikrát zlomenými zády i jeho nápravu za neskutečného křupání páteře. Kudlanku, jejíž figurky se vyrábějí - narozdíl od ostatních - v životní velikosti. Mimochodem úžasné je, když zůstane sama, aby držela přetnutý provazový most za dvě lana, na kterých všichni bojují s největším zlounem a vytlačí ze sebe hlasem extrémní zácpy: "Hm, to byla hloupost."

Nikdo nečekal, že jako velkého Dračího bojovníka vyvolí tlustého Pandu. Čekali někoho, kdo si dosáhne na špičky. Nebo si na ně aspoň vidí. Panda zvoře všechno jak to jen jde: v dějinách kung-fu, dějinách Číny i dějinách vorání. Když má poprvé ukázat, co umí, chce začít od nuly a Mistr prohlásí, že taková úroveň neexistuje.

Pak je postupně domlácen a sešrotován všemi cvičebními pomůckami, doplazí se zpět se slovy: "Jak mi to šlo?" - načež Mistr pronese podle mne nejlepší hlášku filmu:

"Odteď už je úroveň nula."

Nůžky v hlavě

Traduje se jistá legenda z mého raného dětství, kdy mne jeden bráška krmil pacholíkem/lakrumáčkem/ostraváčkem/lipánkem (doplňte podle svého kraje) a druhý pustil na hlavu nůžky. Ty se mi zapíchly do hlavy a já si toho prý ani nevšiml. Brácha s pacholíkem jen nůžky mezi lžičkami vytáhl, položil vedle a pokračoval v krmení.

Podle jedné legendy nůžky nebyly nijak hluboko.

Podle druhé by mi bezpečně nepoškodily mozek, ani kdyby byly mnohem hlouběji.

Cesta do postele

Doma jsme spávali s bráchou na palandě. Byla vysoká, ale neměla žádný žebřík - bráška si našel způsob, že šlápl na mou postel, na klavír vedle postele a byl v pelechu.

Nikdy ho nezastavilo, že občas na mé posteli ležel i můj obličej.

Ani se nenechal rušit v rozsáhlých debatách s druhým bratrem při cestě do postele něčím teplým, hluboko zabořeným pod chodidlem do matrace, co zoufale huhňalo.

Blíží se vánoce

Jak obchody začínají připomínat, blíží se vánoce. Čas velkých nákupů, velkého úklidu, velkého pečení, velkých příprav...

Pro některé je to období neúměrného stresu a děsí je, když se toto období blíží v kontrastu s vidinou, jak strašně to doma vypadá, co to bude práce a že se to nedá všechno stihnout. Jedním z takových lidí je naše mamka.

Proto bráška jí nikdy nezapomene v předvánočním období připomenout "Brzy budou vánoce!" - za což obvykle dostal ránu, pokud byl po ruce.

Nejraději má předvánoční období od ledna do října.

sobota, 15. listopadu 2008

Bratři

Káťa má vlastní systém v rozlišování mých bratrů: Buď je to "ten s velkou hlavou" nebo "ten s velkýma botama".

Jeden totiž, když sháněl baret, poslali ho do ČKD, že povlaky na kola od lokomotivy běžně nevedou a druhý musí před obutím vysadit z paty oba lodní motory.

Svátek sv. Martina

Rád bych moc poděkoval za všechna blahopřání k svátku.

Jak někteří z vás vědí, můj bratr je také Martin.

Jako každý rok jsme si vyměnili vzájemná blahopřání, ujistili se o bratrské spolupráci a promluvili o prohloubení vztahů na bratrské úrovni.

Hodiny

"Na těch hodinách stejně není poznat, kolik je."

Jsou to hodiny s prázdným ciferníkem a jako ručičky mají geometrické tvary trojúhelníku a jakéhosi šišoidu.

"Náhodou jo." - bránila je Káťa "Je právě čtvrt na sedm" - odhadla zhruba polohu "...bude" - upřesnila úhel, protože jeden z tvarů netrčel přesně na patnácti minutách. "Takže je za pět minut šest." Všechny hodiny totiž tady jsou s různou tolerancí přesnosti - od deseti minut výše a čas se pak přepočítává.

Tím jsem zjistil, že úlohou hodin není poskytnout přesnou odpověď, ale obecně uspokojivou, která lze jakkoli vyložit. Tak vždycky chodíte včas a všechno stíháte - a pokud ne, vždycky se můžete vymluvit na ty hodiny. Podobně fungují u žen i další zařízení.

Jako třeba váha.

pátek, 14. listopadu 2008

Kamarádka

Káťa se sešla s kamarádkou. Domlouvali se mailem a mimo jiné manželce prozradila, že začala malovat, ale že jí o tom poví, až se sejdou.

Káťa byla strašně zvědavá, jak maluje, na jaký kurz chodí a jestli jí ukáže nějaké obrázky.

Teď se vrátila.

Prý už má půlku bytu.

čtvrtek, 13. listopadu 2008

Polospánek

Káťa se v noci vzbudila, že musí urgentně na záchod.

A zase usnula.

Po deseti minutách začala něco volat ze spaní. Strčil jsem do ní:

"Lásko, chtěla jsi jít na záchod."

"A byla jsem?" - zamumlala.

Nenápadně jsem ji očichal. "Já doufám, že ne."

Nastal čas promluvit si o gumovém prostěradle.

úterý, 11. listopadu 2008

Asijský oběd

Byl jsem si pro oběd v čínské restauraci. Dennise jsem nechal čekat venku.

Káťu by asi nenadchlo, kdybych ho přivedl jako Kung-pao.

čtvrtek, 6. listopadu 2008

Výbuch v pákistánu 8 lidí zabil a 45 ztrapnil

*zranil.

Také nestíháte číst běhající titulky na ČT 24?

Američtí vědci vědí jak zlikvidovat O2

*CO2 - i když článek o vědecké likvidaci telefonního operátora by mohl být napínavý. Neříkejte, že nad tím nepřemýšlíte;-)

Mejdan: Čtvrtina lidí by tolerovala komunisty ve vládě

*Median

Překoukli jste se a četli udivující nesmysl? Napište:)

Cesta na pohřeb

Zastihla nás na poslední chvíli zpráva, že zemřel náš oddávající farář. Vypravili jsme se do kostela s více jak půlhodinovým zpožděním a vědomím, že nikdy nebudeme nikde včas. Vypravovat se někam a nestíhat se stalo naším syndromem.

Tentokrát se nám ale podařilo přijít včas.

O 23 hodin a 33 minut.

Kostelníkovi jsme tvrdili, že jsme přišli na ten nácvik.

Piccata z červeného okouna

Hledali jsme, co k obědu. Káťa našla pěkný recept na rybu, ale ta se dělá se špagetama, což mi k rybě přijde dost divné a rozhodně to nemusím. Naštěstí přímo i u receptu psali, že je možné místo špaget použít i jiné druhy těstovin.

Jako třeba hranolky.

pondělí, 3. listopadu 2008

Přetažený

Nemůžu najít peněženku. Napadlo mne, že si jí zkusím prozvonit, až Káťa dotelefonuje.

Má jako vyzvánění šustění bankovek.

neděle, 2. listopadu 2008

Mamííííí!!

Káťa leží na posteli a volá na tchýni v obýváku:

"Mami! Mamíí!! Mamííííííí!!!"

Vedle se ozval ostrý nádech a zmateně rozespalý hlas: "Co je? Co se děje?!"

"Půjdeme se psem nebo už spíš?"

Mezi kletbami jsem zaslechl přání, aby konečně vyhrála ve sportce a mohla dceru z něčeho vydědit.