"Píšeš tak nereálné věci o těhotných, pokud tě čtou chlapi, budou opravdu věřit, že to všechno jím. Přitom to nejpodivnější, co jsem měla byl chleba namazaný pacholíkem." "Všichni vědí, že si dělám legraci, lásko. Ještě housku s ledovou tříští?"
Usnul jsem ve vaně. Zdál se mi nádherný sen - taková ta bláznovina, která vychází z reality, ale pak se probudíte a řeknete si s úsměvem: "To byla ale pitomost!" Měl jsem manželku. Čekal jsem s ní dítě. Udělala mi večeři. Přinesla mi ji. A nesnědla mi ji.
"Těhotné prostě živí človíčka navíc, ale nejsou to žádné kyseliny žíravé, jak o nich píšeš." "Vymýšlím si, aby to bylo vtipnější, lásko. Budeš ještě ten chleba?" "Ne." "A ty sušenky, šunku, med, hořčici, mrkev, sýr, kolínka, slaninu, džem, vajíčka, džus, párky, rybičky, okurky, rýži, paštiku, jogurt, banán, tatarku, máslo, tousty, arašídy, cibuli...?" "NEMLUV MI O JÍDLE!"
Požádal jsem Káťu, aby během těhotenství nepoužívala obrat, že "prdla voda", když se dovaří rychlovarná konvice.
"Pošta nově doručí balíky o hmotnosti až jedné tuny." Káťa dala ruce v bok, vyvalila své šestiměsíční bříško a zeptala se, proč jí to čtu. Vzápětí mi dala pocítit velmi specifický význam termínu "rizikové těhotenství".
Musím spěchat, Káťa se stavovala v práci, jdu jí naproti. Zrovna se obléká. Svých 26 vrstev. Počítám, že pak na záchod, pak pětiminutová cesta na metro - asi tak 20 minut, pak záchodky v metru, pak záchodky v metru až dojede, pak asi záchodky v McDonalds... Musím spěchat hodně pomalu.
Potkali jsme nastávající maminku s rolničkou. Sháníme zvonkohru. Dítě už v bříšku vnímá zvuky - zvuk matčina srdce, hlasy, hudbu... Když se narodí, zvuky, které kolem sebe často slyšelo během těhotenství ho pak uklidňují. Takže až nebude chtít spát, zavoláme tchýni, aby přišla nadávat k postýlce.
Pronajmu mobilní garsonku s plným sociálním zařízením, zásobováním jídla, klimatizací, bez oken. K nastěhování od 8.dubna. Zn.: Bez zvířat, jen nekuřácké, slušné spermie.
Ženy jsou známé svými jemnými narážkami, proto si pánové uvědomte, že během těhotenství jsou ještě citlivější. Vnímejte, že je třeba máte pomáhat skládat ponožky, což vám může nenápadně naznačit vršením prádla na rameno. Nebo - čistě hypoteticky - vám jednu ponožku pověsí na ucho a druhou mlátí do hlavy.
Potvrzeno druhým screeningem: je to holka. Máme jméno Victoria, které by se zkracovalo na Viki. U druhého jména zatím váháme. Já navrhuji "Leaks" a Káťa "Jen přes mou mrtvolu".
SMS příbuzným: PODLE DNEŠNÍHO SCREENINGU JE TO STÁLE JEŠTĚ HOLKA A MÁ DVĚ KILA. JE JÍ 8 MĚSÍCŮ, COŽ JE V TĚHOTENSTVÍ HODNĚ, TAKŽE TY DVĚ KILA BYLY ASI PRO DOKTORKU, ABY NA ZÁBĚRECH ZE SONA VYPADALA MLADŠÍ.
Káťa přišla z koupelny, že se jí hýbe Hugo. Když jsem jí dal ruku na bříško, bylo studené a opravu se tam něco vrtělo. Prcek Plod lítal po bytě a hledal termostat s mrmláním: "Příště budu radši v břiše u táty, máma mu pořád říká, aby na ní nesahal, protože je teplej."
Přemýšlíme, co si dáme k obědu. Káťa chce něco s rýží. Navrhl jsem nějakou čínu. Tak prý smažené nudle. Zeptal jsem se, jestli je chce s rýží. Prý ne, udělá si květákový mozeček. Někdy bych chtěl sedět v puse těhotných a sledovat chutě. Je to napínavější než Grand Prix F1 v Monaku.
Kolem šestého měsíce se u nastávajících maminek projevuje tzv. "těhotenská klaustrofóbie" - že se nevejdou do oblečení, do koupelny, do ulice... Od klasické choroby se liší ve dvou detailech: jako stísněné prostory jsou schopné vnímat i spuštění Oasis of the Seas, největší lodi světa. Když stojí samy v montážní hale. A často se ukáže, že jejich strach byl opodstatněný.
Jen malý vzkaz těhulím, že my, netěhotní muži, rádi sebereme, cokoli vám upadne, ale opravdu nám moc nepomůže při otázce "Kam ti to upadlo?" (chvíle vzpomínání) a pak evidentní upřesnění: "Dolů." Kolik mi tohle ušetřilo lítání, kdyby se to ještě někde vznášelo!
Káťa mi zakázala oblíbený kompliment "Jsi moje nejoblíbenější manželka". To budou zase ty změny nálad. Zamumlal jsem, že příště si to musím lépe rozvrhnout, abych zase nevyřadil na 9 měsíců celý harém najednou. Teď mě za to Káťa honí, musím běžet, už bude v půlce obýváku, protože ve dveřích vidím její bříško!
Je úžasné pozorovat ženu v pokročilém stupni těhotenství, jak se obrací na posteli. Káťa tomu říká "otočení na druhý bok". Armáda to nazývá "manévry".
Káťa má radost, že se jí vejde na sedmiměsíční bříško hrnek s čajem. To jsem opravdu rád, že jí to nevzbudilo. Čína tam měla v noci vojenskou přehlídku.
Lovím pod postelí, na které leží Káťa a hledám panenku, která jí tam spadla. "Už vidím hlavičku!" - zajásal jsem. Ta moje těhule okamžitě zkřížila nohy. Bohužel moje hlava zůstala mezi nimi...
Období těhotenství je ideálně stvořeno jako příprava na dítě. "Musím čůrat, pomůžeš mi vstát?" "Mám hlad, uděláš mi housku?" "Konečně se mi podařilo říhnout." Já třeba mám pocit, že už jedno mám. A je to moc roztomilá, šedesátikilová holčička.
