Káťa třídí miminkovské oblečení. Byli jsme moc překvapeni, že se nějakým záhadným způsobem dostala mezi posrávačky bráchova koupací čepice. On si je totiž kupuje v ČKD mezi povlaky na kola od lokomotivy, ale nakonec se ukázalo, že to je prostěradlo s gumou do dětské postýlky.
Mezi věcmi, které přivezla Kátina sestra po dětech, jsem našel i nějaké ovoce. Třeba banán, který se někdo usilovně snažil oloupat a když se to nepodařilo, pokusil se ho vysát z druhé strany. Také hrozen, ze kterého několik kuliček někdo snědl a pár jich seschlo na rozinky. Je naprosto neuvěřitelné, co děti dokáží s ovocem z umělé hmoty!
Chtěl bych si pořídit pro sebe i dítě stejné oblečení, někdy to vypadá roztomile, když má prcek na sobě totéž, co táta. Nevíte, kde by se daly sehnat červené dupačky s kšandami a nápisem MACHO - JUST LIKE DADDY, ve velikosti M?
Káťa našla postroj na dítě, ve kterém ho můžete nosit na břiše, což jsem rád, protože s šátkem jako indiánská squaw bych chodil jen po spoustě ohnivé vody. Bohužel postroj neumožňuje mnoho poloh dítěte - buď ho můžete mít čelem k prsům, což v mém případě otce může přinášet dítěti jen zklamání až frustraci nebo koukat do světa. V každém případě je to praktická věcička, protože jinak by jsme na prcka museli našroubovat madlo.
Vybalili jsme zimní kombinézu. Kátina sestra zabalila pro naše budoucí miminko kde co, zjevně i věci, které ani její děti ještě nenosily. Teď bude léto, takže kombinézy prcek moc neužije, ale v zimě se bude moc hodit. A jak jsme usoudili podle velikosti, akorát v zimě do ní doroste. V zimě roku 2022...
Jedna z nejzajímavějších věcí, které Kátina sestra přivezla je bezpochyby odsávač miminkovského nosu. Je to nástavec na vysavač, který strčíte kojenci do nosu a zapnete sání. Nevěřil bych, kdybych to neviděl. Při té příležitost jsem se dozvěděl, že úplně malé děti nedýchají pusou. Neuvěřitelné, co všechno ještě nevím... Příchod prvního dítěte je jistě obrovskou životní změnou. Troufám si říci, že dokonce tou největší, kterou muž v životě zažije. Ale neměl jsem ani tušení, že tato změna bude obsahovat i vnímání vysavače jako součást domácí lékárničky. Představoval jsem si všechno možné, co mne může čekat a přemýšlel, co bych dělal, přesto se upřímně přiznám, že nikdy mne ani na okamžik nenapadlo, že bych šel vysávat dítě. Také bych rád poznal chlapa, kterého poprvé při luxování koberce napadlo, že by se trubice dala narazit i miminku na ksichtík. Doufám, že ještě stále nedostal propustku odkudkoli... I když je to praktické, vzít v jednom velkém úklidu koberec, předsíň, potahy, prcka... Ovšem ta představa je těžko vstřebatelná: že jdu mimčo vysát se zařízením s takovým výkonem, že by Dracula ještě ani nenarazil a já už bych měl nejmenší lidské vakuové balení. Není k tomu návod, ale předpokládám, že pokud není vysavač, nastává problém. I když je vysavač nepředstavitelný, ještě těžší je vymyslet, jak bych se do těch mrňavých nosních dírek dostal mopem. Možná ale také prodávají dva malé mopíky pro miminka. Na cestách si můžu vysavač půjčit v hotelu od uklízečky - i když by bylo velmi obtížné vysvětlit, na co jej chci. Jaké neuvěřitelné věci se muž během rodičovství ještě dozví?
