Proč ženy stále pokládají nesmyslné otázky

My, muži, se snažíme být plnohodnotnou součástí domácnosti a účastnit se všech prací, ale ženy si musí uvědomit, že děláme věci po svém. Ty jejich věčné a úplně zbytečné obavy a otázky!
"Proč musíš tu žehličku plnit přímo z kohoutku?"
"Tak jí aspoň vytáhni ze zásuvky!"
"Tak aspoň vylez z vany, vykoupeš se potom!"

nebo

"Proč musíš tahat žehličku, prkno i prádlo najednou?"
"Tak si aspoň polož ten dřez s prádlem nebo ti spadne z hlavy."
"Tak aspoň polož to dítě, co sedí na prádle!"

A přitom na všechny otázky je jediná, jednoduchá odpověď: Protože jsem chlap!

Příkrmy

Doktorka nám řekla, abychom po každém kojení nabídli malé ještě příkrm a uvidíme, jestli si vezme. Dnes to Káťa zkoušela po lžičkách, protože se přidával i vitamín D a kapičky na prdíky. Zjistil jsem, že miminko na mlíčko nikdy neřekne "ne".

Jednak proto, že ještě neumí mluvit a také proto, že s lžičkou v krku se špatně artikuluje.

Záhadné kouzlo usínání v kočárku

Vrátili jsme se z vycházky s kočárkem. Kouzlo tohoto vozítka pro miminka mne nikdy nepřestane fascinovat. Jak to kočárek dělá, že v něm dítě okamžitě usne? Jen když popadnu kočárek a vynesu ho těch pár schodů, Viki začne klimbat. Přejedeme dlážděný dvůr, sjedeme pár obrubníků a dítě spí. To nechápu. Mne kdyby mlátili do hlavy valníkem, možná bych přivřel oči, ale spíš bolestí než slastným spánkem. Kdyby mne naložili do hitláku a jeli rovnou po holých pražcích, nezabral bych, ani kdyby mi prášky na spaní trčely i z nosu.

Jenže u dětí je to jiné, ale jen v kočárku. Zkoušeli jste to? Když s nimi mlátíte kdekoli jinde, vůbec nespí, naopak docela bděle křičí. Pokud tedy nekřičí ze spaní, když sní s otevřenýma očima.

Je pravda, že kdyby takový způsob strašlivé dopravy fungoval i na dospělé, byl by to celkem průšvih. Pražská MHD by mohla zrušit všechny denní linky a zavést postele.

Navíc pokud platí, čím divočejší jízda s kočárkem, tím tvrději dítě usne, v centru a ve špičce by cestující byli prakticky v komatu.

Proberte miminko polibkem a jiná strašení

Moje holky spí. Na to spaní přes den si stále nemohu zvyknout. Nejdříve křik a pak zničehonic ticho, jako by je přepadla kryogenická komora. Jenže podle Kátina jízdního řádu je již čas kojení a pokud se vlak zpozdí, tak cisternám tečou ventily. Zkusil jsem malou vzbudit pusou na tvář - což nemá ráda, ale na to jsem od žen zvyklý. Nezabralo to. Nastal čas přitvrdit, budu ji muset pochovat. Což obvykle nesnáší ještě víc, i když mám bezchybný styl. Aspoň si žádný nebožtík ještě nestěžoval.

Nicméně i urny nesnáší, když je taháte víčkem dolů.

Jak přebalit dítě - návod pro muže

Nejdříve musíte z miminka sundat oblečení, které má. Zní to snadně, ale brzy se budete chtít vyměnit s pečovatelem, který v ZOO přezouvá epileptické stonožky při tanci svatého Víta. Můj názor je, že pleny by se měly dětem měnit pouze na operačním sále a v celkové anestezii. Především vaší. Bez tréninku by jste se o přebalování neměli vůbec pokoušet, ovšem sehnat ekvivalentního figuranta je dnes takřka nemožné, protože Greenpeace dost bojuje proti tomu, aby se chobotnicím podávalo LSD. Nejsnazší asi pro vás bude, když najdete doma nějakého staršího pavouka s parkinsonem, dejte ho chvíli na mráz bez rukavic a kulicha, ale i tak to nebude úplně ono. Ledaže by se vám podařilo najít vymrzlého pavoučka s parkinsonem po elektrošokové léčbě.
Nevím podle koho je vyrobeno tak, aby se snadno oblékalo. Knoflíčky a cvočky jsou tak malé, že je stěží uchopíte a v životě vám zapínání nevyjde v poměru knoflík/dírka. I když uznávám, že ušít něco pro chobotnici s bipolární poruchou v manické fázi je prakticky nemožné. Tedy dokud někdo objeví dupačky ve spreji.

Sundejte plenku. Doporučuji se předem pořádně nadechnout. Zde budou mít nespornou výhodu otcové - lovci perel, ačkoli oni o to větší zažijí zklamání, že to, co naleznou po ponoření, rozhodně nebudou perly. Jediný, kdo by se dokázal radovat z tak bohatého naleziště je nejsilnější tvor hmyzí říše, Onthophagus taurus, zvaný lejnožrout, hovnivál nebo Hrdobec. Podle mých zkušeností ovšem nic z toho nejde použít na uválení větší kuličky, spíš jen na čajíček, polívčičku, maximálně gulášek.

Otřete zadeček vlhčeným ubrouskem. Pokud ovšem zadeček dítěte vypadá, jako by v pleně řádila Godzilla se střevní chřipkou, raději jej omyjte pod tekoucí vodou nebo - v nejtěžších případech - vezměte miminko na nějakou protivládní demonstraci a pak mu rozevřete půlečky proti směru proudu vodního děla.  Po mytí vodou je vždy dobré znovu namazat miminko dětským olejem. V porodnicích se používá obyčejný kuchyňský slunečnicový a proto to tam voní jako u McDonald's. Škoda, že porodnice nemá podobné akce jako Mekáč "Ke každému dítěti nápoj navíc!" nebo "Když porodíte u nás 5 dětí, šesté je zdarma". Předtím, než se dítěte dotknete, zahřejte si ruce. Časem vám tato technika přejde natolik do krve, že to budete dělat, i když se budete sprchovat. Jestli ovšem vám tyto drobné praxe začnou procházet více do života, ve chvíli, kdy si začnete kontrolovat spodní prádlo, jestli jste nebyli na záchodě, měli by jste vyhledat odbornou pomoc.
Nezapomeňte na všechny záhyby, dá to dost práce, protože děti se rodí v kůži, do které teprve dorůstají. Některé mají víc faldů než shar-pei anorektik. A rozhodně nezapomeňte, že holčičky mají mezi půlkama přikázaný směr jízdy, pro vlhčené ubrousky je tam jenom jednosměrka a vždy vede směrem ven, k zádíčkům. U kluků je to jedno, ti tam mají magistrálu. Přesto, u holčiček je těžké si to pamatovat, myslím, že každý muž by paradoxně uvítal, kdyby v rozkroku stál policajt a řídil dopravu.

Jakmile je zadeček čistý, vemte na prst mast proti opruzeninám a vetřete ho do... no, nebudeme to rozpitvávat, každého z nás tam občas někdy pošlou, že? Mne osobně tak často, že se tam cítím jako doma. Jen potřete zadeček, moc netlačte, je to mast proti opruzení, nikoli mast na hemeroidy.

Pak nasadíme čistou plenu a znovu oblečeme. Nezapomeňte, že z dupaček vám musí vždy vylézt zhruba stejný počet končetin, jaký jste vložili dovnitř. A nezapomínejte na prstíky! Jak jich je nad 21 včetně, máte problém.

Okamžik, kdy se vám podaří pinzetou zapnout poslední knoflíček, miminko napjatě očekává. V tu chvíli se ozve "prd-prd-prd" a můžete začít znova. Nenechte se zmást tím, že děti při přebalování křičí, že by i Hitchocka kleplo, ve skutečnosti celý ten proces milují. Mimochodem, je úplně zbytečné je třeba i na kolenou prosit, aby to zase vcucli. Jediné, co vás může zachránit je, když usnou, protože platí stejná věc, jako v životě: "spánek je důležitější než to, že jste po uši ve sračkách".

Porod

Po dvanácti hodinách první doby porodní přišla sestra s papíry, že lékař se rozhodl pro císařský řez a jestli máme nějaké dotazy. Káťa v sobě měla již trojí dávku léků. Zeptala se, jestli si může k řezům objednat laskonku a harlekýn se šlehačkou.