Hlídat dítě kamarádky - Ondráše - je prima. Teď už mu je tři a půl, ale uměl se o sebe postarat dávno. Jako skoro každé dítě miluje "raketu" - prostě vyhodit ho do vzduchu. Neberte to doslovně, není to Palestinec.
Horší je mu pak vysvětlit, že už mám dost. Nefunguje "Už nemám sílu", "je mi z toho špatně" ani "S tou nudlí co se ti přilepila až k zemi jsi už moc těžký." Pořád jen naholu, laketa!
Tak jsem prohlásil, že NASA musela omezit počet startů, protože Bush donutil kongres snížit jim rozpočet, aby měl na válku v Iráku.
A to zabralo, pak mě nechal být, capkal po bytě, krčil rameny a vzdychal: "Lozpocet... Snizili... Co se da delat."
Sveďte všechno na vládu, zabírá to i u dětí.
