Volal jsem bráchovi.
Poblahopřál jsem mu ke dni Matek.
Pak už jsme jen tak zdvořilostně klábosili.
Bráška je báječně starostlivý, ptal se mě jestli jsem jinak zdravý, co nového s mojí hi-fi věží - jestli mi tam straší nebo haraší, pak že bych měl dávat auto do garáže, když mi kape na karbit a chodit víc ven na podzim, jak mi hrabe, taky mi poděkoval, jak myslím na podestýlku jeho morčat a nosím v hlavě ty piliny... Bylo to vážně bratrsky dojemné.
Než mi praštil s telefonem.
