Dnešní den nebude jednoduchý, to věděl Harry od samého rána. Dnes má jednat sedmičlený výbor pro likvidaci nebezpečných tvorů a rozhodnout o osudu obrů. Nic na tom nespraví ani že uvidí Hagrida, protože to nebude příjemné setkání. Hermiona se v odboru péče o kouzelné tvory snažila ze všech sil, aby obry zachránila, ale neměla opravdovou moc. Sama se do výboru nedostala, nepodařilo se jí prosadit Hagrida, zkrátka celé ministerstvo bylo rozhodnuto "zbavit se těch příšer", ze kterých šel strach.
Před pár dny mluvila s Harrym již úplně zoufalá, že neví, co má dělat. Blížilo se poslední zasedání, ve kterém musí padnout konečné rozhodnutí a všichni byli proti ní. Harry sám trochu váhal, kam se přiklonit. Obři jsou skutečně nebezpečná stvoření a nesdílel úplně Hermionino přesvědčení, že s dobrým slovem se ti gianti změní. Byl si jistý, že s dobrým slovem a kletbou Imperius by pořídil s obry mnohem lépe, než jenom s dobrým slovem. To, že byl na Hermionině straně ovlivňoval především fakt, že výkon rozhodnutí o likvidaci obrů by muselo provádět jeho oddělení Bystrozorů. Po pravdě byl naprosto proti přesvědčení výboru, "že se musí zlikvidovat", protože obři ve skutečnosti nepomáhali Voldemortovi, jen si vybíjeli svůj vztek, protože jsou vždycky špatně naložení a není těžké je přesvědčit, aby šli něco rozbíjet. Na druhé straně nevěřil moc "převýchovným technikám". Přesto Hermioně navrhl, že by bylo pro výbor obtížnější vynést konečné rozhodnutí přímo na místě: před obry.
"Harry, ty jsi geniální!" - vypískla Hermiona, vrhla se mu kolem krku a vtiskla kamarádskou pusu na tvář.
Harry si to vůbec nemyslel, ale jeho slova zapříčinila, že poslední zasedání výboru se skutečně konalo mezi obry. Tedy raději kousek od nich, ale jak toho Hermiona dosáhla, ví Bůh...
Až na místě, při pohledu na jednoho z nedalekých obrů, si Harry uvědomil, že jeho nápad nebyl možná úplně k zahození. Výbor vypadal velmi nervózně (jemně řečeno) při vědomí, že má vynést negativní rozsudek o někom, kdo si právě čistí zuby vzrostlou jedlí. A je velmi pravděpodobné, že se mu to nebude líbit. Mdlé tváře úředníků z ministerstva se zoufale snažily potlačit představu, že tím obrovským stromem mohou obři provádět i jiné věci, než ústní hygienu. Například kolonoskopii.
Jednání proběhlo nečekaně rychle. Harry se sotva stačil pozdravit s Hagridem a zamávat na Drápa.
"Proč tu je Dráp?" - zajímal se Harry.
"Nevim. Hermiona ho chtěla." - pokrčil Hagrid mohutnými rameny, i když mezi svou rasou, do které napůl patřil, vypadal jako zakrnělý.
Harry se dál nevyptával a sledoval příchod předsedkyně komise, kterou nikdy neměl moc rád: Mafaldy Hopkirkové z úřadu pro nepatřičné užívání kouzel. Za ní ustrašeně cupital celý její výbor.
"Rozhodnutí padlo jednomyslně." - prohlásila svým vysokým hlasem a napřímila se jak mohla. "Obři budou utraceni."
Hagrid udělal krok vpřed, celý rudý ve tváři, ale Hermiona ho gestem zadržela.
"A co teď?" - vykřikla hněvivě. "Půjdete a všechny je pobijete?!"
Mafalda Hopkirková se zatvářila samolibě, jako by tu otázku očekávala. "Exekuci provede podle předpisů samozřejmě odbor Bystrozorů."
"Harry?!!" Hermiona se k němu otočila s pološíleným výrazem v očích. Až teď jí došlo, proč je vlastně tady. Do té chvíle si myslela, že je něco jako osobní strážce, ale komise ho zde chtěla jako kata!
Harry se snažil nedívat na Hermionu a už vůbec ne na Hagrida, který měl co dělat, aby se udržel. Funěl, zatínal pěsti a na čele mu pumpovaly obrovské žíly. Jediný, koho celé dění nechávalo klidným byl Dráp. Ohýbal klacíky a střílel s nimi kamínky nad hlavami celé skupinky. Z pohledu neobra ovšem byly klacíky stromy a kamínky balvany velikosti Hagrida. I když každý přelet pozemského meteoritu se všemi cuknul, nikdo neměl odvahu mu to zakázat. Ostatně měli dost práce udržet se na nohou při otřesech země, když "kamínek" nedaleko dopadl.
"A kdo jim to oznámí?" - zeptal se Harry hlasitě. "Obři nejsou dobytek, musí znát rozsudek, před jeho vykonáním."
Mafalda Hopkirková překvapeně zamrkala. "Jak to myslíte: OZNÁMÍ?" Ona opravdu byla přesvědčená, že Harry je na jejich straně!
Hermiona střelila pohledem na Harryho. Jedno se jí rozhodně nikdy nedalo upřít: byla geniální. Okamžitě se zorientovala v situacia vychrlila ze sebe: "Samozřejmě, stanovy výboru pro likvidaci nebezpečných tvorů ukládají povinnost jeho předsedovi, aby tvorům, které vykazují známky chápání, oznámil rozhodnutí k likvidaci, pokud se k ní výbor rozhodne. Článek dvěstěšedesáttři, kapitola šestnáctá odstavec tři, písmeno bé."
"Ty moje střapatá encyklopedie..." - vydechl Harry obdivně. Hermiona se začervenala a poprvé usmála. Dokonce na něj nenápadně mrkla.
Mafalda ovšem nevypadala přesvědčeně. "No... To se týká tvorů vykazujících chápání, ale obři přece..." - blekotala zmateně.
"To si pište, že chápou, dámo!" zařval Hagrid, který se již neudržel. "Sou tak chytrý jako kdokoli z vás! A nemůžete je pomlátit jako dobytek! Přesně jak to řek Harry!"
Kousek od nich spadl s těmných žuchnutím další kámen. Tentokrát ho ale Dráp nestřelil, jen udiveně pustil. Pochopil, že je Hagrid naštvaný a většinou to bylo proto, že něco provedl. Ale když si ho nikdo nevšímal, začal znovu nabíjet.
"Myslím" - řekla Hermiona velice mile "že by komise měla přehodnotit svůj status, zda je vůbec schopna vydat nějaké rozhodnutí a přednést ho..." - záměrně nedokončila a významně kývla směrem k obrovi, který stál na špičkách a prstem čechral mraky.
Všichni členový výboru se šeptem rozhučeli jako roj včel a Mafalda Hopkirková nestíhala přikyvovat. Pak si odkašlala, vykouzlila na tváři profesionálně přívětivý úsměv a oznámila: "Právě jsme se opět jednomyslně shodli, že by jste byla ideální emisarkou, paní Weasleyová. Jistě by jste dokázala přednést obrům co nejcitlivěji a s maximálním taktem..."
"Nejsem žádné koště, co použijete, jak se vám zlíbí!" - přerušila ji okamžitě Hermiona. "Buď teď půjdete a oznámíte obrům likvidaci nebo předejte pravomoci někomu, kdo v oblasti dokáže rozhodovat."
Ta cestička, kterou Hermiona výboru nechala byla uzoučká, ale lákavá nejvíc tím, že byla jediná. Vydat se po té k obrům totiž nikdo ani náhodou neplánoval. Tentokrát se Mafalda Hopkirková radit nepotřebovala.
"Dobrá" - prohlásila statečně "jsem ochotna rezignovat na post předsedkyně komise a předat vám provomoce. Ale uvědomujete si, že rozhodnutí musí padnout dnes."
"Tak mi předejte pečeť." Hermiona pevně natáhla ruku.
Mafalda Hopkirková s pohledem upřeným na Hermionu zalovila v plášti a vytáhla malé razítko s upírem a kůlem. Beze slova jí je vrazila do ruky.
"Děkuji." - přikývla Hermiona spokojeně. "Jako nová předsedkyně komise mám právo jmenovat tři členy..." Mafalda Hopkirková už už otvírala pusu k protestu, ale Hermiona ji předešla pokračováním: "Článek dva, kapitola první, odstavec čtyři, písmeno bé."
Mafalda Hopkirková naprázdno sklapla.
"To znamená, že tři členové výboru končí. Vy, vy a vy." -ukázala rychle prstem a Harry se k ní naklonil a zašeptal: "Všechna tažená čísla jsou platná pro dvanáctý sázkový týden.." Hermiona ho odehnala mávnutím ruky a stiskla rty, aby se nezačala smát. "Jako prvního chci jmenovat pana Harryho Jamese Pottera."
Harry zvedl hlavu a snažil se tvářit, jako dobrovolník.
"Jako druhého jmenuje pana Rubeuse Hagrida."
Hagrid se vypjal, jako by mu měla připnout medaili na prsa.
"A jako třetího..." Harry na ni zvědavě pohlédl. Zachytil pátravý pohled, kterým rychle zhodnocovala každého, kdo tu stál. "...chci jmenovat Drápa."
"Drápa?!" - vyprskla Mafalda Hopkirková "Ale to je idiot, vždyť ani neumí jazyk!"
"Náhodou umí, sám sem ho učil!" - zafuněl Hagrid hrdě a zavolal na Drápa: "No, řekni něco!"
Dráp zamrkal a vysoukal ze sebe: "HERMY."
"Má tě fakt rád." - zasmál se pod fousy Hagrid a mrkl na Hermionu. "Kdyby ti to s Ronem nevyšlo..."
Hermiona se otočila od Drápa a celá se oklepala. Pak pronesla mrazivě a sjela pohledem každého člena výboru: "Inteligence není kvalifikací pro členství v jakémkoli výbrou ministerstva kouzel." Skončila s očima upřenýma přímo do očí Mafaldy Hopkirkové a smutně pokývala hlavou. "Bohužel."
Pak se nadechla: "Ráda bych přednesla návrh na odložení rozhodnutí o likvidaci obrů, dokud nevyčerpáme jakýkoli pokus o jejich zařazení do kouzelného světa. Kdo je pro?"
Hagrid zdvihl ruku vysoko nad hlavu a Harry poprvé v životě vidět toho poloobra poskakovat, jako když se hlásí nadržený prvňáček. "Drápe, ruku nahoru!" - zavolal na bratra. Dráp nechápavě zdvihl jednu ruku, pak i druhou, kdyby ta první nebyla ta správná a protože se mu zdály nevyužité, začal se jednou dloubat v nose.
Hermiona se podívala na Harryho, který byl tak uchvácen změnou situace, že zapomněl hlasovat. Rychle zdvihl ruku a kvůli Hagridovi si také poskočil.
Zbylí tři členové výboru pro likvidaci nebezpečných tvorů nevydrželi Hermionin spalující pohled a váhavě také zvedli ruku.
"Výborně." - řekla Hermiona spokojeně "Takže zase jednomyslně."
Rozhlédla se po krajině a slavnostně vyhlásila: "Takže obři zůstávají členy kouzelného světa."
Jeden z obrů si právě lehl a naklepával si horu pod hlavou.
Potter Harry žádá Hagrida a Drápa, aby si našli jiný způsob k vyjádření radosti než hrou "kdo vyhodí nejvýš kámen". Nebo autora této žádosti. Protože oprava družice, o kterou se pomlátil přijde některou zemi pěkně draho...
Harry Potter si dělal pečlivé poznámky během semináře Hermiony "Integrace obrů v kouzelném světě". Zúčastnil se ho pan ministr osobně a mnoho zaměstnanců ministerstva. Chtěla použít "osvědčený způsob vhledu do problematiky, který v mudlovském světě používá například liga rozložitých". V praxi to znamenalo zažít "jaké to je být obrem".
Pro pochopení následujících zápisků musí být čtenář obeznámen s dnešními událostmi: tedy, že se Hermioně podařilo zachránit obry před rozhodnutím o likvidaci a oslavovala to i s manželem - máslovým ležákem. Z nějakého důvodu ovšem Ron máslový ležák řezal něčím silnějším a Hermiona si toho nevšimla. Tak pravděpodobně došlo k zapsání první poznámky ze semináře:
nepoužívat kouzlo Engorgio na lidi v místnosti. Dochází k rozboření daného obydlí.
informace, že "Obři jsou velcí" nikoho nešokovala. Ani když ji Hermiona 6x opakovala a snažila se přečíst své rychlozápisky, které se nezvětšily. Lupou. Informace, že pro obry lupa běžné velikosti naprosto nemá význam, ovšem zajímavá byla. Nebo aspoň zábavná.
Nesnažit se psát na tabuli nebo listovat v knize, které zůstaly v normální velikosti.
pan ministr preferuje oslovení "pane ministře" a ne "ty vole vy jste velikej!" ale i tak myslím, že Kingsleye celý pokus bavil...
pokud pan ministr drží na klíně svého mazlíčka Františka a dojde nedopatřením i ke zvětšení zvířete, rozhodně na to ministra kouzel neupozorňovat slovy "Podívejte, jak teď máte obrovského frantíka!"
je lépe se věnovat semináři a ne studiu svých zvětšených anatomických částí (Hermiona zděšeně při pohledu na svou hruď: "Proboha, narostly mi zetzetka!")
používat přirovnání blízká i mužům, protože jim moc neřekne: "...a takhle se cítí obr: jako těhotná, co bude rodit celý Kvikálkov!"
omezit komunikaci s manželem, protože mohou vzniknout věty, které posluchače zaskočí: (K Ronovi, který žasne nad velikostí Hermioniny hůlky) "Já vím, Rone, že jí teď mám obrovskou, ale na to není čas!"
Ron prohlásil, že to je nejlepší zážitek jeho života. Harry poznamenal, že jeho nejlepší zážitek čeká nejspíš zítra, až se Hermiona probere a zjistí, co jí Ron naléval... Ron zbledl a uvědomil si, kdo za to může. Pak se akademicky zeptal, jaká planeta je od té naší asi nejvzdálenější...
< Třetí zápisky Harryho Pottera
(HLEDÁM ILUSTRÁTORA!:) Nebo aspoň obrázky obrů...

