Pět výroků Káti
- Jen ten, kdo žil dlouho sám, dokáže ocenit osvobozující aspekt vztahu vzájemné pomoci. Například, když máte beďar na zádech.
Já takový cit nemám. Když jsem na jednom pracoval, vykřikla.
"Nejde ven." - bránil jsem se.
A ona na to téměř plačíc: "Tak ho tam nech, dokud platí nájem!"
- "Na co myslíš?"
"Nevím, lítají mi myšlenky jedna za druhou."
"A co posledního jsi chytla?"
"Mykózu."
- Káťa vypráví o o přítelkyni v práci, co nás přepadla v obchodě zezadu:
"To bylo strašný! Já se tak lekla, až sem málem vypustila prcka!"
- "Ty můj chudáčku, co pro to těhotenství vytrpíš."
"A co ty? Dva dny jsem se nemyla."
- "Knííík. Smáli jste se mi s mámou, že mám velké bříško!"
"Kdybych neměla takový hlad, tak se ani nevracím."
