Dennis při procházce obtěžoval důchodce na lavičce, až ho musela Káťa odtáhnout.
"Tohle dřív nikdy nedělal!" - vrčela při tom pro sebe. "Vždycky se lidí bál, ale pak přijdeš ty a on si myslí, že jsou najednou všichni hodní a začnou ho hladit!"
Skoro jsem se červenal, i když její zuřivý výraz naznačoval, že nešlo o kompliment, ale udělalo mi to obrovskou radost.
Abych učinil zadost tvrdé realitě, musím poznamenat, že Dennis nedošel ani tak k odhalení, že jsou všichni lidé hodní, ale že i jiní lidé mívají piškoty...
Takže se nenaučil ani tak důvěřovat, jako spíš somrovat.
