Čekání u lékaře

Čekání u lékaře není nic zábavného pro sedmnáctiměsíční dítě, Viki se po chvíli rozkoukala a občas zabrousila do jiných oddělení. Postupně navštívila všechny na patře. Na Urologii jí řekli, že je úplně normální, když se ve svém věku počůrává. Na Stomatologii jí prohlédli všech 6 zubů a pogratulovali, že jich čeká ještě 14. Bude jako Sněhurka a dvě sady trpaslíků. Na Psychiatrii Viki ujistili, že je úplně normální, ale máme se tam zastavit jako rodiče, kteří pošlou k doktorovi samotné batole. Netuším, co jí řekli na Radiologii, ale když přišla, tak celá zářila. Když se vrátila z Revmatologie, prohlásila, že už si v životě nevrzne. Pak musela utíkat před několika zaměstnanci z oddělení Reprodukční medicíny, kteří jinak musí na takovém výsledku makat skoro rok a půl a teď si představte, že k nim jen tak napochoduje na zlatém podnose hotový Reproduktor. Na Patologii jí vůbec nechtěli, přišla jim nějak moc živá. Na gynekologicko-porodnickém se jí ptaly, jestli má s sebou reklamační papíry a slíbili jí, že jí uznají, protože je ještě 7 měsíců v záruce. Chvíli se honila po chodbách s Podiatrem, který stále volal: "Kde máš nožičky? No kde máš nožičky? Ukaž jak umíš utíkat!" Na Neonatologii jí nechtěli, protože je prý "stará bába". Na Geriatrii Viki moc chválili, že prý ještě žádný pacient nepřišel tak brzo. Na oddělení Lékařské genetiky se jí snažili střelit "něco lepšího než dvojče". Z oddělení Léčby alkoholismu a jiných toxikomanií přišla dost nešťastná, protože se ukázalo, že je závislá na mlíku a bude muset dvakrát týdně chodit do spolku anonymních savců. Na Foniatrii ji dlouho vyšetřovali, ale dostali z ní jenom "mamá", "tatů", "af, af" a "tůdle!", naštěstí jim to stačilo. Nakonec chtěla jít na Mamograf, ale nechtěli ji vzít, že ještě nemá prsa, tak slíbila, že doma má dvě a veliký, tak že si je příště přinese.