Na sono jsme nakonec dorazili včas a potom dorazilo i několik maminek, které narozdíl od nás, tam nebyly poprvé. Když přišla sestra, oznámila všem, že může jít první kdo bude nejdříve připraven. Po nějaké době rozmotávání Viki ze zavinovačky se jedna z maminek zeptala, jestli může jít před námi. Rádi jsme jí uvolnili místo.
Když přišla sestra pro další miminko, Viki již byla připravena - držel jsem ji polonahou, jen v látkové pleně, jak vyžadoval protokol. Naše holčička se projevila jako velmi aktivní pacient a dobrovolně poskytla i vzorek moči. Cítil jsem, jak stéká po ruce, přes košili až na kalhoty. Další z maminek se zeptala, jestli může jít před námi. Rádi jsme jí uvolnili místo.
Znovu se objevila sestra. Viki již byla umytá a osušena, já byl omytý, mokrý a začínal jsem smrdět jak piliny pod křečkem. Ani jsme nestačili vykročit, když Viki dospěla k názoru, že je v místnosti příliš mnoho rodičů, takže bychom se jí mohli ztratit a rozhodla se mne označkovat tím, co bylo po ruce. Nemusím zdůrazňovat, že miminka nedisponují elektronickými čipy. Mé oblečení zjevně přišlo děsně sexy pro její střeva. Třetí maminka se zeptala, jestli může jít před námi. Rádi jsme jí uvolnili místo. Já si zatím napustil v umyvadle koupel.
Při dalším vstupu sestry již nikdo neočekával, že vůbec někam půjdeme, spíše se kolem uzavíraly sázky, co provede která další tělní dutina, ale my byli skutečně připraveni a Viki nejspíš došly náboje. Nebo se prostě spokojila s tím, že má za tatínka flekatého levharta. V období dešťů.
Jakmila byla Viki položena na vyšetřovací stůl a doktor ji napatlal chladným gelem, začal vřískot. Najednou se ke mně lékař obrátil a povídá: "Mumly mumly mumly..." Nerozuměl jsem mu přes Viki ani slovo. Vůbec se nepokoušel mluvit nahlas, na druhé straně je pravda, že aby ho bylo slyšet, musel by mít hlas jako seismická aktivita. Naštěstí jsem pochopil, že chce, abych ji držel za ručičku.
Rozhodně stojí za zmínku věc, která vyšetřuje miminka po celé Praze. Byl to zázrak techniky, který vyšetřoval i ryby, co vylézaly z vody, takže zachytil první kyčle vůbec.
Odborník naši holčičku obrátil, otočil se ke mně a povídá: "Mumly mumly mumly." Chytil jsem druhou ručičku.
Jakmile jsem vzal Viki do náruče, přestala křičet. Vrátili jsme se do čekárny ke kočárku. Viki byla z toho, že přežila, natolik rozjařená, až navrhla mejdan s koupáním miminek. Okamžitě začala napouštět bazén. Kolik toho bylo jsme zjistili až ve chvíli, kdy k nám s výkřikem dojela sestra z chodby, jako po pohyblivých pásech.
Další kontrola je za dva měsíce.
Musím někde sehnat gumový oblek.
